V lednu je nutné se dívat na zahradu opravdu zblízka. A pak je vidět poupata červené a bílé čemeřice, polorozvitá poupátka vřesovce a tulipánky vykukující z hlíny. Ptactvo je ale lepší pozorovat za oknem. Dudycha bude dělat zas něco nového, a potřebuje na to ptačí stopy. A tak máme na zahradě tácy s měkkou hlínou, uprostřed oříšky, a čekáme, kdy si na hlínu stoupnou a vyrobí žádané stopy. Tři dny trvalo, než si na hlínu zvykli. Pak během chvilky byly oříšky pryč, a v hlíně otisknuté jen drápky. Hlína byla tuhá. No, celý týden jsme jim připravovali stále nové varianty hlíny a pochoutek, a pořád nic. Nic, zas to zmoklo a jsou tam kapky, jindy je vyžene straka, ta si na hlínu stoupnout ani nemusí a všechno je její, a když už je to nadějné, šlápne do toho pes. Jo, i tohle je tvorba ...
Žádné komentáře:
Okomentovat